Nenajde se asi nikdo, komu by nenaskočila husí kůže, když uslyší ten obávaný termín – Malleus Maleficarum – česky Kladivo na čarodějnice. Ať už jste četli knihu, viděli film nebo alespoň občas poslouchali při hodině dějepisu, víte, jak tvrdě dopadlo kladivo na údajné čarodějnice v českých zemích. Místo, s nímž je tato historie neodmyslitelně spjata, je zámek Velké Losiny.
Jak začal příběh, za který zaplatili desítky lidí děsivou smrtí
Hony na čarodějnice jsou téměř tak staré jako lidstvo samo, v českých zemích však toto šílenství propuklo v době po třicetileté válce. Většina řádění inkvizičního řádění probíhala na zámku Velké Losiny a v Šumperku. První obětí byla žebračka Marina Schuchová, která byla přistižena při krádeži hostie, kterou měla dát krávě, aby dojila více mléka. Pro vrchnost to byl ovšem jasný signál, že situaci s čarodějnictvím je třeba bezodkladně řešit. Proto povolali na zámek Velké Losiny odborníka.
Inkvizitor, který neviděl slzy a neslyšel pláč
Inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu není pro většinu z nás neznámé jméno. Byl to on, kdo vedl čarodějnické procesy a při výsleších postupoval podle útrpného práva. Boblig vykonával svou profesi se zvrácenou radostí, a osudným se mu proto stalo, až když začal mít spadeno i na zámožné občany Šumperka. Všechna tato zvěrstva se odehrávala na losinském panství, a proto je toto období považováno za nejtemnější v místní historie.
Farář s vírou pevnou jako skála
Jednou z nejznámějších a nejstatečnějších obětí inkvizice byl farář Kryštof Alois Lautner, který tvrdě nesouhlasil s Bobligovými postupy a odsuzoval výslech podle útrpného práva. Právě proto Boblig zmanipuloval oběti výslechů a donutil je vypovídat o Lautnerovi a jeho spojení s ďáblem. Farář byl ovšem v Šumperku velmi oblíben, proto ho Boblig vylákal do Mohelnice a dal ho zatknout. Lautner byl tvrdě vyslýchán a mučen velmi nelidským způsobem, svou vinu však nepřiznal. I přesto byl však degradován a upálen, a tisícihlavý dav přihlížel kruté smrti nevinného člověka.
Nevydala ani hlásku a neuronila ani slzu
Další obětí, která je známá pro svou odvahu při krutém mučení, byla Marie Pešková. Když se Bobligovi nepřiznala během mnohahodinových výslechů, byla podrobena skutečnému mučení. Říká se, že v průběhu mučení nevydala ani hlásku a neuronila ani slzu, jen zlostně hleděla na tribunál. Není známo, že by se kdy přiznala, a i přesto byla upálena, bez ohledu na její čtyři děti. Její manžel byl rovněž obviněn z čarodějnictví, ale ani on se nepřiznal a zemřel po 11 letech ve vězení.
