Kraj Vysočina byl kdysi pokryt neprostupným pralesem. Dnes tu najdete množství lesů a hájků ale i pole, louky a pastviny, malá městečka a vesničky. Vypadá to tu jako na idylickém venkově. Metropolí tohoto kraje je nejstarší horní město českých zemí – Jihlava. Ve středověku patřila díky těžbě stříbra k nejbohatším městům českého království.
Památky, na které může být kraj Vysočina hrdý
Na Vysočině najdete i velké množství památek, z nichž tři nejvýznamnější jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Jedná se o historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a baziliku sv. Prokopa v Třebíči.
Milovníci přírody ocení výlety na Žďárské vrchy, do Železných hor, národní přírodní rezervace Mohelenské hadcové stepi a na Velký Špičák. Pokud uvažujete, kam vzít své děti, zkuste například Westernové městečko ŠIKLAND – Šiklův mlýn nebo strašidelný zámek Draxmoor v Dolní Rožínce. Kdo má rád pivo a knížky Bohumila Hrabala, ten by se měl vypravit do slavného pivovaru v Dalešicích, kde se natáčel známý Menzelův film Postřižiny.
Jihlava a brána Matky Boží
Zdejší městská památková rezervace byla vyhlášena již v roce 1951. Je to úžasná kombinace gotické, renesanční a barokní architektury. Najdete tu pozůstatky starých hradeb se symbolem Jihlavy – bránou Matky Boží, která jediná zbyla z původních pěti středověkých městských bran. Krom těchto památek se můžete jít podívat i do tajemných katakomb se známou svítící chodbou.
Centrem historické části je Masarykovo náměstí, které svou rozlohou patří k největším historickým náměstím u nás. Dominantní stavbou je zde barokní jezuitský kostel sv. Ignáce a poblíž stojící radnice, která je jednou z nejvýraznějších staveb na náměstí. Když se pak budete chtít projít, vezměte to přes lesopark Březinovy sady do zdejší Zoologické zahrady nebo ještě dále na vrch Rudný, jehož zalesněnými svahy vede okružní Hornická naučná stezka.
Telč, perla v srdci Českomoravské Vysočiny
Pro svůj jedinečný architektonický komplex bylo město Telč zapsáno v roce 1992 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Telči se sice říká renesanční perla v srdci Českomoravské vysočiny, ale najdete zde téměř všechny staré stavební slohy od románského, gotiky, renesanci a baroko po klasicismus. Když poprvé navštívíte Telč, budete mít pocit, že jste se díky atmosféře historického centra ocitli v pohádce.
Zástavba na náměstí nesla typické středověké znaky. Domy byly zprvu úzké a vystavěné z nejdostupnějšího materiálu, jaký se nacházel v okolí, tedy ze dřeva. Pod domy se nachází prastaré sklepy, které jsou rájem archeologů. Dále tu najdete mariánský sloup či krásné kašny.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého nedaleko Žďárského kláštera, taktéž chráněný UNESCEM, vyprojektoval slavný architekt Jan Blažej Santini – Aichel společně s opatem cisterciáků Václavem Vejmluvou. Nyní mají všichni návštěvníci možnost vidět kostel tak, jak jej vídali místní i poutníci v době jeho největší slávy. Celá stavba je prodchnuta symbolikou, čísly a geometrií. Stala se tak vrcholným dílem proslulého barokního stavitele Santiniho.
Kostel je vystavěný na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy, protože se praví, že v místě, kde Jan Nepomucký utonul, se objevila koruna z pěti hvězd. Tento symbol se pak objevuje opakovaně i v dalších prvcích stavby. V kostele se nachází i relikvie tohoto světce, který zemřel, protože omítl prozradit tajemství.
Unikátní židovská čtvrť v Třebíči
Jako poslední z památek UNESCO na území České republiky byla v roce 2003 zapsána do seznamu světového kulturního dědictví bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči. Židovská čvrť je unikátní tím, že se krom pár zbořených domků zachovala téměř celá včetně dvou synagog a židovského hřbitova.
Bazilika sv. Prokopa pochází přibližně z první poloviny 13. století a je součástí benediktinského kláštera v Třebíči, který byl založen v roce 1101. Klášter byl v 16. století přestavěný na zámek. Bazilika je architektonickým skvostem, o její obnovu se počátkem 20. století zasloužil architekt Kamil Hilbert, který se mimo jiné podílel i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze.
Oficiální stránky
Wikipedie
Doporučujeme také navštívit tyto restaurace:
