Luková, kostel duchů. Ticho, které je tak intenzivní, že tlačí do uší. Jediný zvuk, který ho přerušuje, je občasné zahlučení meluzíny v prázdné kostelní věži. Hned v prvním kroku vás zahrne směsice pocitů – úžas, zmar, úcta a neštěstí. Kostel sv. Jiří skutečně vyvolává protichůdné pocity. A pohledy do prázdných tváří sudetských  Němců vám způsobí pořádné mrazení v zátylku. 

Smutný osud prostupující všemi kouty

Kostel Luková je tajemné místo s velmi smutným osudem. Samotná vesnička Luková je na pokraji zániku, a s kostelem je to ještě horší. Staletí válek a působení nepoctivců se hluboce zapsalo do vnější struktury i vnitřní identity celého kostela. Pojďme společně vstoupit na místo, které vzbuzuje současně úctu i strašidelné brnění.

Kostel Lukova
Autor:Kristof Photography

Jako by i sám Bůh odešel

Při rychlém pohledu zvenčí by vás asi ani nenapadlo do kostela vstoupit nebo v něm hledat něco zajímavého. Omítka je z velké části opadaná a obnažené cihly jako by zoufale volaly po pomocné ruce. Kostelní věž se stále hrdě tyčí do výše, ovšem kostelní zvon byste tam hledali marně.

Kostel Lukova
Zdroj: Milan Holeček

Ztracení poutníci s prázdnými tvářemi

Z původního interiéru zbyly jen dřevěné lavice neurčité hnědé barvy. Ale atmosféra místa vás okamžitě nasaje dovnitř. Jako byste cítili to bezpráví a neštěstí, které bylo v tomto kostele denním hostem. A najednou, úplně mimoděk, zjistíte, že jako ztracení poutníci se v lavicích nacházejí osoby v bílých kápích. Proto Luková, kostel duchů.

Kostel Lukova
Zdroj: Šeiner

Smířeni, s pokorně skloněnými hlavami před Bohem

Možná se dokonce leknete, co tady ty siluety vlastně dělají. Jde z nich strach – mají prázdné bezvýrazné tváře a jako by byli součástí osudu samotného kostelu. Jsou stejně děsivé jako smířené, a jejich naprostá nehybnost a konstantnost vás nenechá klidně dýchat.  Tak klidné, s hlavami pokorně skloněnými před silou samotného Boha. Možná budete chtít vzít nohy na ramena nebo obezretně přistoupíte blíž, abyste se jich pokusili dotknout.

Kostel Lukova
Zdroj: Milan Holeček

Bez dechu a beze slova – duchové sudetských Němců

Celkem 22 soch je součástí umělecké expozice Jakuba Hadravy, která se snaží oživit dění kostela a pomoci získat finance na jeho přestavbu. Postavy symbolizují duchy sudetských Němců, kteří, než byli vyhnáni z Lukové, bývali v kostele denními hosty.  Úpadek kostela vyvrcholil v 90. letech, kdy na pozůstalé při pohřbu spadl strop. Neobvyklé umělecké dílo se dovnitř zničeného kostela neuvěřitelně hodí a kompletně doplňuje jeho atmosféru. Mimo to se díky sochám zvedl proud turistického ruchu, který snad pomůže zachránit kostel a jeho odkaz. Nejděsivější kostel v Česku navštěvuje mnoho turistů a sdílení fotografií a informací snad dopomůže vnést do kostela nového ducha.

 

Přečtěte si také: Panenský Týnec – Nedostavěný chrám, který se nachází na silné léčivé zóně. Její násobená síla prý dokáže odplavit deprese a zvýšit sebevědomí


Luková, kostel duchů na mapě